Amerika tu není k tomu, aby plnila přání Evropy. Bohudíky.

9. 11. 2016 20:57:31
Obávám se, že média uvěřila svým vlastním titulkům. Že Evropa zapomněla, že jen odvážná a razantní Amerika zůstane velmocí. A zapomněla taky, že Ameriku nedělají titulky evropských médií, ale staletá demokratická tradice.

Zatímco u Bílého domu zavládla tma, já mám krásné ráno, skoro mrazivé, ale jasné. Média ze všech stran hrnou zprávy o volbě amerického prezidenta. Sleduji zprávy německé, protože, jak se říká tady v Rakousku, teprve když je něco na němcích, stojí to za řeč (mimořádně vypovídající sebehodnocení našich jižních sousedů).

Německá média a s nimi většina médií evropských je otřesena, jak jen to ti Američani volili! Jak mohli zvolit toho sexistu, toho populistu, toho xenofoba, toho... dosaďte si sami. Burzy celého světa ve strachu z nejistoty padají. Celá řada politických komentátorů kolem různých kulatých stolů hledá důvody, proč k tomu došlo, přestože již měsíce v diskusních pořadech hledali hromady důvodů, proč by ho Američani volit neměli.

Připomíná mi to jinou situaci. Totiž když před mnoha lety byl poprvé zvolen Barack Obama. Evropa jásala, Švédsko nablýskalo a předalo Nobelovu cenu míru, náměstí se plnila nadšenými příznivci nového, černého (sic!) prezidenta světové velmoci. A média psala v superlativech. Vzpomínám si na narvané Hradčanské náměstí a na ty všechna naděje, který tento mladý pružný muž vyvolával. A nenaplnil. Vzpomínám, jak postupně ono mediální nadšení pohasínalo, jak se zvedala obočí při opatrném stahování amerických vojáků z hořících konfliktů, jak se vraštila čela nad mlčením černého muže tváří v tvář rostoucí mocichtivosti Ruska.

Myslím, že Evropa Americe nerozumí. Nikdy nerozuměla, ale dokud měla co dělat sama se sebou, bylo to putna. Teď se Evropa emancipovala, sjednotila a snaží se vystupovat jednotně, též jako světová velmoc. Pohříchu pod vedením socialistů. Nemůže sebevědomým, individualistickým Američanům rozumět. Kde Evropan pohodlně uléhá do záchranných sítí sociálních systémů, Američan nemá ani zdravotní pojištění. Spoléhá na sebe a svá rozhodnutí. Možná špatná rozhodnutí, ale rozhodnutí, za něž nese odpovědnost.

Možná proto dokážou Američani překvapit. Odvážným rozhodnutím. Možná mají plné zuby opatrnické neslané nemastné politiky demokratů. Možná mají chuť zase jednou trochu zariskovat. S vědomím, že americká demokracie je dost robustní na to, aby jednoho trochu excentrického sebestředného miliardáře unesla. Možná s vědomím, že demokratické kořeny jednoho každého Američana jsou tak pevné, že i když se stane prezidentem, neoprostí se od nich a bude ctít demokratické zvyklosti. Záviděníhodné.

Nutno ještě dodat, že Donald Trump není americký autokrat, není Putin západu. Prostě proto, že bude vládnout demokratické zemi, demokratickými nástroji a s odpovědností v demokracii obvyklou. A pokud ne? To, že republikáni ovládají Sent i Sněmovnu reprezentantů neznamená, že budou jen kývat na cokoli, co prezident přinese. Už proto, jak se probojoval ke kandidatuře, mu bude jeho vlastní strana tím nejpřísnějším kritikem. Má své demokratické možnosti, jak ho případně držet na řetěze.

Ne, nejsem nadšená z výsledku, taky bych asi volila Hillary Clinton, jsem koneckonců ze staré dobré Evropy, kde nemáme změny rádi. A obecně si myslím, že za vlády žen je ve světě méně konfliktů. Ano, bojím se, že nový americký prezident nepřinese světu mír, bojím se, že nepřinese bezpečí. Bojím se, že se svět zase stane mocenskou šachovnicí. Bojím se, že Evropa zůstane se svými problémy osamocena.

Ale i to je výzva. Pokud chce Evropa být velmocí, musí být emancipovaná. Musí si plnit své povinnosti a nespoléhat, že to Američani zase zaplatí. Musí být Americe partnerem, solidním sloupem demokratických principů a bezpečnostní architektury. Pak se nebude hroutit jen proto, že si Američané zvolili prezidenta jiného, než by volili oni sami.

Co tedy americké prezidentské volby? Obávám se, že média uvěřila svým vlastním titulkům. Že Evropa zapomněla, že jen odvážná a razantní Amerika zůstane velmocí. A zapomněla taky, že Ameriku nedělají titulky evropských médií, ale staletá demokratická tradice.

Autor: Terezie Radoměřská | středa 9.11.2016 20:57 | karma článku: 18.40 | přečteno: 409x

Další články blogera

Terezie Radoměřská

Čeho nabyl občan Pilný? A co to přinese nám?

Má víra v ješitnost jako hybnou sílu mnohých činů je bezbřehá. Co pan Pilný, jak velká je jeho ješitnost? Větší než funkce, větší než předseda? Doufám.

26.5.2017 v 1:46 | Karma článku: 22.18 | Přečteno: 1205 | Diskuse

Terezie Radoměřská

A co když je to sladké ovoce pomsty, co způsobilo pád vlády?

Představme si, že prezident nemá rád Babiše. Možná mu kdysi šlápl na kuří oko. Prezident nezapomíná. Co když se kdysi přátelé z ČSSD přeci jen domluvili? Co když je premiérské harakiri jen zaříkávání k zahnání starých stínů?

2.5.2017 v 22:14 | Karma článku: 22.96 | Přečteno: 1841 | Diskuse

Terezie Radoměřská

Ne-mocný muž na Bosporu

Turecko se dobrovolně vzdalo evropských hodnot, které mu vetkl Atatürk. Shromáždil-li dnes v noci Erdogan nitky k moci, musí se již zítra Evropa probudit a svázat mu je.

17.4.2017 v 0:59 | Karma článku: 27.33 | Přečteno: 599 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Bohumír Šimek

Zeman usiluje o totální moc

Pokud vnímáme současné neřesti našeho prezidenta Miloše Zemana, je nejvyšší čas zvažovat potenciální kandidáty, abychom si zvolili prezidenta, kterého naše zem potřebuje, a mobilizovat všechny naše síly k jeho zvolení.

20.7.2019 v 21:20 | Karma článku: 11.39 | Přečteno: 196 | Diskuse

Jaroslav Jirát

Ubohá opozice

Česká opozice, otrávená hospodářskými úspěchy vlády, se snaží strašit tvrzením, že vláda nás zadlužuje a že žijeme na úkor dalších generací. Takoví Kalousek, Pekarová či Fiala to opakují do omrzení.

20.7.2019 v 16:43 | Karma článku: 32.49 | Přečteno: 841 | Diskuse

Petr Burian

Deset deka salámu je pořád stejná hromada

V dnešním navazujícím blogu na můj předešlý, o stravování za socíku, zkusím popsat dnešní realitu co se výroby potravin týče, kvality a vůbec všeho okolo. Podle hesla: jakmile se zešeří, ohřej dětem éčka k večeři.

20.7.2019 v 11:58 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 842 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Teroristka jako symbol humanistického boje

Děkuji Abbásovi, děkuji Fatahu, děkuji Palestinskoarabské samosprávě. V těchto dnech mě znovu utvrdili v přesvědčení, že mám pravdu. Že mír s nimi je nemožný. Nový důkaz se jmenuje Dalal Mughrabiová.

20.7.2019 v 8:00 | Karma článku: 43.89 | Přečteno: 4560 | Diskuse

Pavel P. Kopecký

Turecko: Geopolitický čert?

Současné události definitivně pohřbívají vizi Ankary v Evropské unii. Ránu do vazu daly ambiciózní koncepci občanské války v Iráku a Sýrii.

20.7.2019 v 7:34 | Karma článku: 14.28 | Přečteno: 265 | Diskuse
Počet článků 4 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1013

Studovala český jazyk a historii, později teologii. Pracovala jako učitelka, překladatelka, kastelánka, redaktorka a průvodkyně. Píše knihy pro děti i dospělé. Pro malý úspěšný rodinný podnik zajišťuje logistiku, lidské zdroje, zásobování, finanční plánování, účetnictví, public relations, distribuci a kontrolu. 

Najdete na iDNES.cz